Netopýr velký
Netopzr velký
Vzhled
Obličej netopýra velkého je částečně holý, porostlý šedorůžovou kůží, s
malýma očima a jednoduchým nosem. Velké uši mají dlouhá, zašpičatělá
krycí blanitá víčka (tragus). Srst na hřbetě a na hlavě je šedohnědá a
na spodní straně těla je bílá. Křídla mají velkou plochu. Jejich široké
rozpětí pomáhá netopýrovi chytat letící hmyz do blány mezi prsty.
Nohama si netopýr podává hmyz zachycený blánou křídel dále do tlamičky.
Dlouhý ocas je se zadními končetinami spojen létací blánou. Vytrvalé
dlouhé lety vyžadují silný srdeční sval. Srdce netopýra velkého je
zhruba 3x větší než srdce myši o stejné hmotnosti.
Rozšíření
Evropský kontinent (kromě Skandinávie a severovýchodní části Evropy), západní Turecko a část Blízkého východu.
Způsob života a potrava
Netopyr velký
Denní
režim netopýra velkého závisí na délce světelného dne a po celý rok se
v něm pravidelně střídají období spánku a bdění. Dodnes nikdo přesně
neví, proč celá kolonie ožívá večer právě v určitý čas, zdá se však, že
některá zvířata plní funkci jakýchsi "oddílových vedoucích" a dávají
svým druhům určité signály. Jedinci tvořící předvoj spí v nejhlubších
částech jeskyní, ale ven vylétají jako první, aby zjistili, zda jsou
venku příhodné podmínky. Pokud ano, vracejí se záhy zpět, předají tuto
zprávu ostatním a za několik okamžiků vylétá celá kolonie. Stejně jako
většina hmyzožravých netopýrů i netopýr velký si hledá kořist podle
ozvěny ultrazvuků, které vydává. Létá nad stromy a keři nebo - pokud
pátrá po broucích žijících na zemi - i nízko nad zemí sem a tam.
Lovecké výpravy podniká nad loukami, v řídkých lesích nebo i v
blízkosti lidských obydlí. Přitom vydává zvuky, které nejsou slyšitelné
pro lidské ucho. Zvukové vlny působí jako radar - pokud narazí na
nějaký předmět, jejich ozvěna se vrací k netopýrovi a přesně ho
informuje o velikosti, poloze a rychlosti pohybu sledované kořisti.
Netopýr velký loví převážně ve vzduchu. Lapenou kořist uchvátí do blány
křídel a podá si ji k tlamičce.
Polovinu roku - od října do dubna - tráví netopýr velký na místě
zimního spánku, které se často nachází ve skalní jeskyni. V létě
odchovávají samice mláďata hromadně v podkroví starých staveb nebo v
teplém úkrytu pod zemí. Někteří netopýři se zdržují po celý rok ve
stejném teritoriu, jiní se stěhují z letního teritoria do místa zimního
odpočinku až do dálky 200 kilometrů. Na území Anglie se netopýr velký
nevyskytoval až do 60. let, kdy byly objeveny první malé kolonie v
hrabstvích Dorset a Sussex. Obě skupiny pocházely z evropského
kontinentu a přes kanál La Mance přeletěly na podzim, když hledaly
vhodné zimoviště.
Rozmnožování
Netopýři velcí se páří na podzim a v zimě. Oplozené vajíčko však záhy
ustrne ve svém vývoji a pokračuje v něm až následujícího jara. Při
páření samec ovine samičku křídly a kousáním ji donutí setrvat na
místě. Toto "objetí" může trvat někdy i tři hodiny a často v něm
dvojice netopýrů setrvávají i poté, co celá kolonie odlétne na večerní
lov. Kolem každého samce se shromáždí několik samic, někdy i deset až
patnáct, které jsou přilákány pachem sekretu vylučovaným lícními
žlázami. Na začátku léta je hlavním úkolem samic najít vhodné místo pro
odchov mláďat. Důležité je, aby zde přes den bylo dostatečně teplo.
Každý rok během června až července rodí samice jediné mládě, které je
zpočátku slepé a holé, s růžovou kůži. Jeho hlavní starostí je pevně se
držet matčiny srsti. Pokud spadne na zem, bývá jeho osud ve většině
případů zpečetěn. Ve věku tří týdnů je již natolik vyspělé, že může
samo létat. Porod, kojení a odchov mláděte jsou pro matku náročné. Poté
co je mládě odstaveno, musí se samice snažit co nejrychleji nabrat zpět
ztracenou hmotnost. Jen tak má šanci přečkat nadcházející zimu.
Ochrana
Ve většině evropských zemí je netopýr velký chráněn coby ohrožený druh. Ve Skandinávii a na Britských ostrovech je pokládán za vyhubeného, ačkoli je zde údajně tu a tam spatřen. Velké populace existují v Německu, Polsku, na Slovensku a u nás.
|